Kulturní památka č. 579/6
Parc. č. 1757, 3170, 3174 a 3178, rozloha 5,12 ha.
Park založený v letech 1569 - 1582, upravovaný v 18. století a později. V současnosti přírodně krajinářský park.

Zámecký park je volně přístupný v době mimo konání akcí v parku, kdy je stanoveno zvláštní vstupné viz program akcí.


Trocha historie...
O zahradách v Tovačově jsou písemné záznamy již z 15. století. A můžeme se směle domnívat, že existovaly už mnohem dříve. V nejstarší školní kronice můžeme přečíst: "Týž pan hrabě (t.j. Jan z Künburku) daroval v roce 1873 krásně upravenou zahradu školním dítkám, by se mohly učiti pěstovati a šlechtiti stromy ovocné. Ta zahrada pod kostelem má své dějiny, které zde stůjtež! Do roku 1872 patřila k chalupě č. 33 proti kostelu, kde za dřívějších dob byla též lékárna s věhlasným lékárníkem Pláňavou, prvým rozborníkem léčivývh vod luhačovických. V tomto roce prodal ji její majitel Babica na přímluvu P. Františka Přehnila, děkana zdejšího vysokorodému panu hraběti Janu z Kuenburgu. Týž omezil ji trvalou a vkusnou ohradou za 1800 zlatých a daroval škole, při které zůstala až do roku 1890, než započato se stavbou budovy pro obecnou školu, za kterou pak zřízena školní zahrada ve svahu do Podvalí. Obecní zastupitelstvo prodalo pak starou zahradu školní pod kostelem majiteli velkostatku Davidu rytíři z Gutmannů za 200 zlatých. Když pak v roce 1896 uviděla se potřeba, že zahrady mají býti dvě (jedna pro obecnou, druhá pro měšťanskou školu), vymohl pan Jan Victorin od majitele její vrácení původnímu určení, aby zase byla školní zahradou, jak to zakladatel její, pan hrabě na věčné časy chtěl míti, dav zapsat do pamětní knihy, že parcely školní zahrady nikdy zastavěny býti nesmí budovami. "V roce 1877 v měsíci červnu byla v této zahradě zřízena tělocvična pro letní tělocvil. Tentýž pan hrabě, lidumil, ji nechal opatřiti 8 šplhadly, dvěma hrazdami, žebřem, kruhy a bradlami. V roce 1892 školní zahradu i se školkou a tělocvičnou převzala obec. Škola dostala náhradou svahovitou zahradu za školou. V zahradě pod kostelem pěstovali žáci se svými učiteli (nebo naopak?) včeličky, pěstovala se košikářská vrba, moruše i vinná réva.
Stížnostem, že půda v nové školní zahradě je nekvalitní, bylo brzy odzvoněno. To bylo tak. Co škola školou stála, jevily záchody ve škole vytrvalou snahu se ucpávat, což bylo velice nechutné, ale peněz na generální opravu v obecní pokladně nebylo. I zakoupili moudří a opatrní otcové města v roce 1899 za pouhých 30 zlatých pumpu na vyčišťování záchodových žump a za málo peněz získán dvojí užitek. Provedeno rychlé, úplné a laciné vyčištění a obsahu použito k pohnojení školní zahrady pod obecnou školou, což mělo za následek velmi bujný vzrůst všeho rostlinstva v štěpnici i zelnici. Co tomu říkali sousedé není známo. Také školní kronika o tom cudně mlčí.

O zámeckých zahradách aspoň tolik. První okrasné zahrady dali na zámku zřídit páni z Pernštýna. Salmovský urbář z r. 1679 uvádí zahrady tři. Panskou neboli květnou za kasárnami (prostor mezi dnešní Nádražní, Prostějovskou a Jiráskovou ul.), kde pěstovány byly různé stromy a vonné kvítí a celou zahradu přikrašlovaly sochy. Další, rovněž květná (dnes první nádvoří s Fričovou kašnou), rozličnými stromy a obzvlášt- ními bylinkami vysázená (dnes tisy, klokočí...) Třetí zahrada, nazývaná Kuchyňská bývala za Širokou - Olomouckou ulicí - asi součást Saxova). Sloužila výhradně pro potřeby panské kuchyně. Pěstovaly se tam mimo jiné i okurky a melouny. Praktičtí Hanáci využili pro pěstování zeleniny také části prvního zámeckého valu.