Biosférická rezervace

Dva úhly pohledu
Že jsou Krkonoše národním parkem a zároveň biosférickou rezervací ví už dnes hodně lidí. Ale čím se tyto dvě kategorie chráněných území liší, to dokáže vysvětlit jen málokdo. Ujasnit použití těchto termínů se pokusíme právě na této stránce. Ale předem je třeba zdůraznit, že hovořit o odlišnostech je poněkud zavádějící. Vysvětlení tedy budiž podáno popisem obou forem územní ochrany přírody.

Národní park
Národní parky jsou vyhlašovány vládními orgány nebo parlamenty jednotlivých států. V České republice je v současné době statut národního parku stanoven zákonem České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze podle tohoto zákona vyhlásit za zvláště chráněná (ZCHÚ), národní park je u nás jednou ze 6 kategorií ZCHÚ a požívá vrcholné ochrany. Tento zákon také stanovuje základní ochranné podmínky všech kategorií CHÚ. Jednotlivé národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zvláštními zákony. "Za národní park lze vyhlásit rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením."

V naší republice máme 4 národní parky (kromě KRNAP ještě Šumavu, Podyjí a České Švýcarsko). Území NP je členěno do 3 zón, z nichž první je nejpřísněji chráněná. Ochranné pásmo není součástí území NP. Činnost člověka v NP je dále řízena plánem péče o NP a návštěvním řádem NP.-

Termínu národní park (National Park) se v mnoha místech světa užívá v podobném významu jako u nás, ale vzhledem k původu termínu v národní legislativě té které země existují odlišnosti prakticky mezi všemi zeměmi.

Biosférická rezervace
Biosférické rezervace jsou vyhlašovány Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Základní směrnice týkající se biosférických rezervací byly stanoveny v roce 1974. V BR se provádí ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody. Světová síť BR je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem). BR musí být dostatečně velká pro zajištění všech úkolů. V ČR to tedy může být buď národní park nebo chráněná krajinná oblast.

V naší republice je v současné době 6 biosférických rezervací (Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava a Bílé Karpaty). Území každé BR se dělí do 3 zón - jádrové (čistě přírodní území - u nás zóny NP I a II), nárazníkové (zóna NP III) a přechodové (ochranné pásmo NP). Ochrana území formou BR neomezuje činnost člověka žádnými dalšími předpisy, opírá se jen o národní legislativu.

Shrnutí
Statut národního parku chrání území málo narušená lidskou činností. Cílem ochrany je zachování přírody v maximální možné míře, zatímco síť biosférických rezervací (území již chráněných) dává přehled o přírodních poměrech v rámci celé zeměkoule a o vlivu lidské činnosti na přírodu ve všech koutech světa.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.UNESCO.cz