Hrad Střílky, ležící již po několik století ve zříceninách, připomíná se již ve 13. století. Patřil s okolní krajinou českým králům a údělným knížatům moravským. Král Jan Lucemburský dal Střílky a sousední Koryčany v roce 1321 do zástavy Jindřichovi z Lipé až do vyplacení věna jeho manželce, příbuzné králově. Brzy potom koupili hrad páni z Cimburka. Po zbudování nedalekého hradu Cimburka u Koryčan prodal Ctibor z Cimburka v roce 1358 oba hrady moravskému markraběti Janu, bratru císaře Karla IV. V zemských deskách jsou Střílky i Koryčany již tehdy zvány městečky. Syn markraběte Jana Jošt prodal v roce 1407 hrad Střílky zvaný také "na horách Hříběcích" Znatu Hechtovi z Rosic s výhradou, že hrad bude vždy jako pevnost otevřen k jeho službám.

Roku 1437 je hrad Střílky opět v rukou zeměpanských a patří synu císaře Karla IV., králi Zikmundovi, avšak jen po krátkou dobu. Přešel na pány z Lichtemburka, sídlící na Bítově. V roce 1481 prodal Půta z Lichtemberka Střílky, Brankovice, Malénky a okolí Janu z Ojnic, z jehož přešly dědictvím na pány z Boskovic. Jan Všembera Černohorský z Boskovic je prodal v roce 1578 s již zpustlým hradem Mikuláši Kobylkovi z Kobylí. V roce 1602 je majitelem Alexandr Jošt Haugwitz z Biskupic a r. 1619 Adam Martinovský z Rozseče.

Nedlouho po bitvě na Bílé hoře získávají Střílky páni Petersvaldští z Petřvaldu. Amand Antonín z Petřvaldu je zakladatelem a budovatelem památného stříleckého hřbitova. Zavazuje svého nástupce Bernarda Jana, aby místo starého shořelého kostela vystavěl nový kostel. Nový kostel Nanebevzetí Pany Marie byl vysvěcen v roce 1770. Bernard Jan zemřel svobodný. Po jeho smrti připadly Střílky, Cetechovice a Tovačov rodu hrabat Kuenburků. František hr. Kuenburk prodal roku 1885 Střílky, Zástřizly, Cetechovice a Roštín hraběti Zikmundu Herbersteinovi. Po jeho smrti zdědil tyto statky jeho syn Albert, který je roku 1921 prodal Pozemkové bance v Praze. Rakouský ministr zahraničí hrabě Leopold Berchtold, majitel Buchlova, je později koupil. Při pozemkové reformě po 1. světové válce, byl zemědělský majetek velkostatku rozdělen a rozparcelován mezi místní zemědělce a zámek s lesy koupil Dr. Zdeněk Černý.

V době napoleonských válek Střílky trpěly nuceným ubytováním ruských, francouzských a rakouských vojenských oddílů a tvrdými rekvizicemi obilí, dobytka, prádla, chleba i peněz.

Jako příklad lze uvést tyto informace :

Dne 2. prosince 1805, den před bitvou tří císařů u Slavkova, mělo být dodáno 8000 bochníků chleba, 4000 otepí ječmene. V ten den dodali 1402 bochníků chleba, 1800 otepí ovesné slámy a 760 ovesných otepí. Když vezli v den bitvy u Slavkova dalších 1498 bochníků chleba a 1560 ovesných otepí k Slavkovu, valily se proti nim zástupy ustupujících vojsk ruských a rakouských, takže se vrátili a skoro celý náklad dovezli zpět. Hřmění děl od Slavkova prý bylo tak silné, že se formanům zdálo, že se jim chvěje zem pod nohama. Již předtím ( 18. listopadu ) museli střílečtí občané ubytovat 1000 francouzů, zajatých u Kremže v Rakousích a jejich eskortu 100 rakouských vojáků a 50 ruských kyrysníků. Teprve 5. ledna francouzské vojsko ze Střílek odtáhlo.

Jak za první, tak i za druhé světové války si Střílky odnesly svůj díl útrap. Koncem dubna 1945 byly silně obsazeny německým vojskem a úporně hájeny proti rumunským oddílům, postupujícím od Kyjova. Teprve po dvoudenním obléhání byli Němci za přispění partyzánů obklíčeni a ve večerních hodinách 30. dubna 1945 ze Střílek vypuzeni.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.strilky.cz