Základní údaje: Přírodní památku představuje travnatá stráň se soliterními lipami a skupinkami borovic se sklonem 10-30%, která klínovitě zabíhá do zalesněného západního svahu vrcholu Hostýna (734,6 m). Nachází se v severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, asi 0,6 km východně od Slavkova pod Hostýnem, v nadmořské výšce 450-620 m. Katastrální území Slavkov pod Hostýnem. Celková výměra: 8,6358 ha.

Vyhlášení: Vyhláška Okresního úřadu Kroměříž ze dne 16. 3. 1992. Důvod vyhlášení: Ochrana polopřirozeného ekosystému karpatských luk a pastvin s výskytem ohrožených druhů rostlin, zvláště vstavačovitých (Orchideaceae).

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou flyšové horniny, tvořené převážně paleogenními pískovci hostýnských vrstev soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma na styku s chvalčovským souvrstvím (oligocén) předmagurské jednotky vnějšího flyšového pásma. Kamenité půdy patří k typu kambizem a kambizem pseudoglejová.

Botanika: Bylinná společenstva byla ovlivněna pastvou a sečí. Vynikají zde mnohé chráněné a ohrožené druhy rostlin, hlavně vstavačovitých (Orchidaceae), např. vstavač bledý (Orchis palens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).

Vyskytuje se zde také kriticky ohrožený snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), který byl v ČR nalezen kromě Hostýnských vrchů (s nejbohatší populací v PP Pod Kozincem) pouze v severní části Bílých Karpat. Dále zde roste hořeček nahořklý (Gentianella amarella), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), orlíček planý (Aquilegia vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jalovec obecný (Juniperus communis), prvosenka jarní (Primula veris), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel horský (Trifolium montanum), kručinka barvířská (Genista tinctoria), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) aj.

Zoologie: Podrobný zoologický průzkum nebyl prováděn. Vyskytuje se zde řada druhů ptáků, např. bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), chřástal polní (Crex crex), ťuhýk hnědý (Lanius collurio), na pastvě zde lze spatřit jelena evropského (Cervus elaphus). Dá se předpokládat bohatá entomofauna, z motýlů se vyskytují např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), vřetenušky, zelenáčci, okáči atd.

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, ze severu a jihu je obklopena lesem, tvořeným nepůvodními druhy, převážně smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Na vlastním chráněném území rostou věkovité solitérní lípy srdčité (Tilia cordata), které byly poškozeny silnou vichřicí v srpnu 2001. Ve střední části se nacházejí menší borové hájky a několik osamělých borovic lesních.

Hospodářské využití, management: V minulosti nebyl vrchol Hostýna zdaleka tak zalesněn jako v dnešní době. Přírodní památka (známá také jako Slavkovská stráň) tak představuje dochovalé zbytky polopřirozených karpatských luk, které byly využívány k pastvě převážně hovězího dobytka. V 80. letech 20. stol. byla část plochy kosena, zbytek sloužil jako pastvina. Později zůstávala nevyužita a začala zarůstat náletovými dřevinami (hloh, lípa, borovice lesní). V současnosti je část plochy využívána k pastvě ovcí (hlavně spodní okraj mimo území PP), větší část je pravidelně kosena a zbavována náletových křovin, zredukovány byly borovicové hájky ve střední části lokality. Provedené zásahy se příznivě projevily především na posílení populace vstavače bledého. Management zde zajišťuje Českomoravské sdružení pro ochranu přírody (ČSPOP) v Bystřici pod Hostýnem.

Území je přístupné jednak po polní cestě od obce Slavkov, jednak po značené turistické cestě z vrcholu Hostýna. Je ohrožováno turisty a zvláště cyklisty, kteří si krátí cestu přes luční porosty. Spolu s barokním poutním chrámem P. Marie na Svatém Hostýně vytváří výraznou dominantu zdejšího kraje. Na Hostýně se nacházejí také významné památné stromy "Zeleň na temeni sv. Hostýna” chráněné jako celek velké estetické hodnoty (500 stromů, převážně lip, buků, javorů, jírovců, jasanů, bříz a jeřábů o obvodech kmenů až 340 cm a stáří 100 a více let).

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz