O výstavě

Autorka v Poděbradech předvádí část své sbírky, kterou vytvářela 40 let a dnes čítá 30 tisíc exemplářů, tj. ubrousků, podšálků a papírového prostírání z více než 80 států celého světa. Vystavena je nejzajímavější skupina s tématem zeměpis, cestování a pohostinství. Každý stát světa je něčím charakteristický, má určitou životní úroveň a to se odráží i na způsobu stolování a tedy i na papírových ubrouscích. Návštěvník si může prohlédnout jeden z nejcennějších exemplářů sbírky - ubrousek z moskevského hotelu Lux, pocházející ještě z carských dob. Mezi zajímavé patří např. ubrousek z Bílého domu s iniciály "Bill a Hillary", ubrousek belgické královny či německé ubrousky a ubrousky ČSR z období mezi první a druhou světovou válkou. Výstava nás provede pěti světadíly.

Výstava je otevřena od 9.4. do 21.5.2006 denně mimo pondělí v dubnu od 10.00 do 16.00 hodin a v květnu od 9.00 do 17.00 hodin

Poděbradské muzeum nabízí svým návštěvníkům netradiční výstavu zdánlivě z banálních předmětů denní potřeby - papírových ubrousků. Výstava na poměrně malé ploše dokazuje, že papírové ubrousky zdaleka neslouží jen k otření úst po jídle, nebo k zabalení svačiny, ale že mohou být i zdrojem poučení a zábavy.
Představovaná sbírka začala vznikat v roce 1960. První přírůstek byl z Maďarska. Na sběratelských počinech a současném stavu sbírky můžeme sledovat všechny politické, společenské a kulturní změny, které se během uplynulých desetiletí promítly do života naší společnosti. Od roku 1989 díky rozmachu turistického ruchu se sbírka začala rozrůstat, a tak bylo nutno přistoupit ke specializaci.
V posledních letech se informace o sbírce objevily ve sdělovacích prostředcích. Např. pořad ostravského studia České televize "Klekánice", dále rozhlasový pořad rádia Frekvence 1- Dámský klub, nebo Dámská jízda v televizi Prima. Mezitím bylo na sbírku upozorněno na stránkách tisku a časopisů.
Části sbírky byly prezentovány na více než 25 výstavách. Největší, profilové výstavy se uskutečnily v Arnoldinovském domě Okresního muzea Praha východ v Brandýse nad Labem a na zámku v Benátkách nad Jizerou. V Malém máslovickém muzeu másla v Máslovicích u Vodochod je kolekce trvale zastoupena dvěma panely a proběhly zde výstavy s vánoční a velikonoční tématikou. Na dalších výstavách, většinou oborově zaměřených byla sbírka zastoupena jednotlivými tématy, např. "Olympsport", v Prácheňské muzeum v Písku "Svět piva" a "Senior a volný čas" na výstavišti v Lysé nad Labem. Ohlas sklidila letecká výstava a přehlídka modelové železnice doplněná ubrousky světových, specielně "Mimoevropských leteckých společností" v Lázních Toušeň. Ubrousky s květinovou tematikou, "Potěšení z květů", byly vystaveny v Regionálním muzeu v Žatci a poslední výstava se uskutečnila opět v lázních Toušeni s tématem "Sport na ubrouscích".

Ubrousky začali používat již staří Římané při větších hostinách asi před dvěma tisíci lety. Jeden ubrousek sloužil k otření úst a čela a ve druhém ubrousku si odnášeli domů zbylé jídlo. Byly to pochopitelně ubrousky látkové, neboť papír neznali. Ten se dostal do Evropy až ve 12. století.
Ve středověku se na ubrousky poněkud pozapomnělo. Rty si jedlíci utírali do rukávů a ubrusů. Ve Francii to byl například tzv. "doublier", neboli dvojitý ubrus, který se prostíral po celé délce stolu a byl určen právě k těmto účelům. Potom přišly utěráky, které se zavěšovaly na stěnu. V renesanci zavedla používání ubrousků Kateřina Medicejská. Ubrousek se tehdy vázal kolem krku, aby byly uchráněny drahé krajkové límce. V 18.století stále ještě nemáme zprávy o papírových ubrouscích. Ale způsoby mravy ve stolování se zlepšily. Roku 1715 vyšla poprvé v Praze Libertinova kniha " De educational iuventutis". Sloužila k výchově mládeže a obsahovala i kapitolu o ubrouscích.
Látkový ubrousek tedy přetrval dodnes, ale současně k němu přibyl papírový. Dnes vyrábějí ubrousky přední světové papírny, které se sdružují do velkých koncernů, společností a soustřeďují výrobu veškerého papírového zboží (papírové ručníky, ubrusy, utěrky, toaletní papír,dětské jednorázové pleny) založenou na přísně hygienických a ekologických zásadách.
Na území naší republiky máme první vzácné zprávy o českých papírnách z r. 1499, kdy král Vladislav udělil povolení mlynáři opata Zbraslavského, aby kupoval staré šaty a dělal z nich papír. Z téže doby pochází i pražská papírna při kamenských mlýnech na Poříčí. V roce 1521 byla založena papírna u Trutnova a později v dalších severočeských městech. O ubrouscích se však dozvídáme až se založením další, historicky cenné papírny v jihočeských Loučovicích. V roce 1884 se zakladatel a majitel této továrny pan Porák vrátil z Ameriky a vybral si právě Loučovice, jako vhodné místo pro vybudování své celulózky. Z ní se stala akciová společnost bratří Poráků, v jejichž výrobním programu se objevují i papírové ubrousky. Papírna existuje dones pod názvem Jihočeské papírny - Vltavský mlýn, a ubrousky tvoří velký podíl její výroby.
Na Slovensku je historie spjatá s rokem 1817, kdy se ve Slavošovcích začala předělávat výroba železných hamrů na papírenské mlýny. Byla to výroba ruční. V roce 1841 zavedla Johanna Gyürková strojní výrobu papíru, první v Uhersku tím, že zakoupila v Německu papírenský stroj. Později vznikla papírna SUPRA v Ružomberoku, kde se v letech 1929-1930 začaly vyrábět papírové ubrousky.
Po rozpadu Československa se z Jihočeských papíren v Loučovicích stala akciová společnost, z národního podniku Slavošovské papierne vznikl v roce 1989 národní podnik, kterým je dodnes a na území Slovenska začala vyrábět ubrousky ještě firma DELIS plus s.r.o Hlohovec, která má zastoupení pro Českou republiku DELIS CZ s.r.o. v Brně, a stále pokračuje ve výrobě také SUPRA Ružomberok.
V západní Evropě působí mnoho firem. Jednou z největších je mamutí JAMONT, akciová společnost, od roku 1990, která má papírny s výrobou ubrousků zastoupené téměř ve všech evropských státech, nebo do nich své výrobky dodává. Další firma DUNI, má zastoupení i u nás, na Kladně. Ubrousky od firmy HALLMARK Cards lze najít nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech.