Jde o renesenční zámek v obci Dívčí Hrad na Bruntálsku, který v 16.století vybudovali Sedlničtí z Choltic.

"Mrzí mě, že zámek je zavřený. Doufám, že se to změní a najde se řešen, které bude vyhovovat vlastníkovi i obci," říká nová starostka Dívčího Hradu Božena Mruzíková.

Její předchůdkyněusilovala o to, aby zámek připadl obci. Protože, ale uvažovala o jeho prodeji, neuspěla.

Zámek stojí na místě hradu, který ve 14.století zbudovali opavští Přemyslovci. V 15.století se hrad stal lenním stakem olomopuckých biskupů, v roce 1474 ho při válečném tažení zbořil Matyáš Korvin.

Stejně jako hrad i zámek měnil majitele. Po Bílé hoře ho získaal Řád německých rytířů, záhy poté johanité - Maltéští rytíři. Ti ho změnili v řadový dům, který byl domovem pro bojeschopné rytíře, útulkem pro veterány, ale také poskytoval přístřeší poutníkům a ošetření nemocným.

Druhá světová válka osud rytířského sídla změnila. Za války obsadilo zámek gestapo, po nípřipadl zámek státu. Nejdříve v něm hospodařili zemědělci, asi od poloviny šedesátých let tam byl sklad zdravotnického materiálu a léků.

Po roce 1989 se o zámek neúspěšně ucházeli Maltézští rytíři. Pozemkový fond ho na krátko pronajal lidem, kteří se řádem zaštítili , ale prostory pronajali firmě, jež tam stáčela toaletní papír. Firma ovšem krachovala, navíc se ukázalo, že Pozemkový fond není vlastníkem.

Zámek se tak vrátil pod správu zdravotníků, přesněji organizace, která patří pod ministerstvo zdravotnictví, sídlí v Příbrami a má krkolomný název : Zdravotnické zabezpečení krizových stavů.

"Zdravotníci památku sice udržují, ale chybí jim peníze na celkovou obnovu budovy i plány na její využití." říká Lubica Mezerová z Národního památkového ústavu, podle které je vždy na škodu, když chránená památka nemá jasného majitele a není využita. Pak totiž chátrá. Důvodem jsou podle zdravotníků, nevyřešené restituční nároky.

"Vzhledem k tomu, že zámek je kulturní památka, my se o něj staráme. Mme tam správce, který zajišťuje nutnou údržbu a v případě zájmu provází i turisty. Ale plánovat zatím nic nemůžeme, protože o zámek se stále uchází řád Maltézských rytířů," řekla zástupkyně ředitele Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Alena Vojáčková.

Podle správcové zámku Karly Pralle tvrdili Maltézští rytíři při návštěvě zámku, že o vrácení památkypožádají soud. Ale zda tak učinili, žena netuší.

A neví to ani ředitel organizace, kteráse o zámek stará , Ladislav Burian.
"Víme, že problém je, ale jestli se řeší soudně, to nevíme.Našim úkolem je se starat o státní majetek což děláme. Vyklidili jsme ze zámku harampádí, před zámkem jsme tam opravovali střechy, potom most .... Zámek je teď v tak slušném stavu, že rozhodně zítra nespadne a může počkat, než se dořeší majetkové vztahy a než se pro něj najde smysluplné využití," řekl Burian.

František Houška, zástupce velokopřevora Suverenního řádu Maltézských rytířů, situaci upřesnil. "Je mi líto, že mnohé bývalé památky které patřily církvi, chátrají. My bychom rádi převzali zámek Dívčí Hrad a dohodli se na jeho využití například s Moravskoslezským krajem, který měl před časem vizi proměnit Osoblažsko v oblast lákavou pro turisty. Ale, žádný soudní spor, kterým bychom se domáhali zámku, momentálně neexistuje. Problém je v tom, že náš stát je jediným, který se doposud nevyřešil církevní restituce. Chybí k tomu politická vůle, líčí Houška.

Mluvčí ministersva zdravotnictví Tomáš Cikrt připomněl, že zámek, který původně sloužil jako sklad mobilizačních rezerv a nyní je prázdný, převedl Pozemkový fond na Zdravotnické zabezpečení krizových stavů před pěti lety. "Tato organizace nyní zabezpečuje pouze jeho nutnou údržbu, neboť na komplexní rekonstrukci nemá dostatek peněz.," řekl mluvčí s tím, že zámek není možné prodat ani převést na soukromou osobu právě proto, že se na něj uplatnil restituční nárok církevní řád Maltézských rytířů.

"Restituční nároky církve dříve řešilo usnesení vlády z dubna 1997, které bylo o dva roky později jiným usnesením vlády zrušeno. Další převody majetku církevním právnickým osobám podmínila vláda přijetím zákona. Tímto způsobem se,ale zatím podařilo vyřešit pouze otázku židovského majetku, kterou řeší zákon z roku 2000 o zvýhodňování některých majetkových křivd způsobených holokaustem. Dedfinitivní restituční tečka tak zatím nebyla učiněna," vysvětluje Tomáš Cikrt.

I kdyby však Maltézští rytíři zámek získali zpět, František Houška netají, že na jeho rekonstrukci nemají dost peněz a počítali by spíš s jeho pronájmem kraji. Jenže z projektu na rekonstrukci zámků a promšnu Osoblažska v turistický ráj sešlo.

!Projekt, který vznikl před třemi lety, byl příliš nákladný a tehdy neuskutečnitelný," vysvětluje mluvčí krajského úřadu Šárka Swiderová.

Ivana Lesková
Mladá Fronta DNES ze dne 29.listopadu 2006
Pravidelný seriál Chárající zámky.